Naši ambasadoři otevřeně mluví o tom, co prožívali, co pro ně bylo těžké a co jim pomohlo hledat cestu dál.
Každý člověk potřebuje něco jiného. Možná právě teď nevíte, kde začít nebo jakou podporu hledat. Nemusíte mít hned jasno. Někdy může pomoct nejprve slyšet zkušenost někoho, kdo řešil podobnou situaci.
Jaké to je, když se někdo stane terčem útoků na sociálních sítích? Lukáš popisuje, co prožíval a co mu pomohlo situaci postupně zvládat.
Starat se o stárnoucího nebo nemocného blízkého člověka je projev lásky, ale často také obrovská zátěž. Simona mluví o únavě, pocitech viny i o tom, proč je při péči důležité myslet i na sebe.
Markéta dnes pracuje jako peer konzultantka v Zahradě pro duši. Sdílí vlastní zkušenost s přetížením a psychiatrickou diagnózou a ukazuje, že i těžké období může být začátkem něčeho nového.
Lukáš mluví o letech, kdy jeho život ovládala závislost na alkoholu a lécích, i o chvíli, kdy se rozhodl přijmout odbornou pomoc. Popisuje svou cestu léčbou a to, co mu pomáhá žít bez závislosti.
Pokud se vás některý z příběhů týká nebo řešíte něco podobného, můžete se podívat na přehled dostupné pomoci a vybrat si možnost, která odpovídá vaší situaci.
Potřebujete s někým mluvit hned? Volejte Linku první psychické pomoci 116 123, děti a studenti Linku bezpečí 116 111. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.
O duševní zdraví pečuje řada odborníků – od psychiatrů a psychoterapeutů až po psychology či krizové interventy. Každý z nich má jinou specializaci a roli. Aby byla péče skutečně účinná, je důležité, aby byla přizpůsobená potřebám konkrétního člověka. Někdo potřebuje medikaci, jiný pravidelný rozhovor s terapeutem.
Nejlepší výsledky přináší spolupráce více odborníků – takzvaný multidisciplinární přístup, kdy například psychiatr a psychoterapeut pracují společně. Díky tomu může péče pokrýt všechny aspekty potíží – biologické, psychické i sociální. Kde tedy začít a na koho se obrátit, když cítíte, že nejste ve své kůži?
Cesta k řešení duševních obtíží může začínat u vašeho praktického/obvodního lékaře. Vyhodnotí vaše obtíže a v případě potřeby vás nasměruje k nejvhodnějšímu specialistovi. Praktičtí lékaři také mohou předepisovat některé druhy psychofarmak, například některé druhy antidepresiv, léky na problémy se spánkem či proti úzkosti.
Když se řekne péče o duševní zdraví, řadě lidí se jako první vybaví psychiatr nebo psycholog. Úloha v systému péče se však u obou zásadně liší. Psychiatr je specializovaný lékař, musí tedy být absolventem lékařské fakulty. Diagnostikuje duševní nemoci, předepisuje léky a může také poskytovat psychoterapii, pokud absolvoval psychoterapeutický výcvik. v závažných případech může doporučit hospitalizaci.
Psychologů je celá řada – liší se svým zaměřením (například školní nebo dopravní psycholog) a kompetencemi, a tedy i rolí, kterou v systému péče o duševní zdraví mají. Psychologové nemohou předepisovat léky a na to, aby mohli poskytovat psychoterapii, musí být absolventy psychoterapeutického výcviku. Status zdravotníka má pouze Klinický psycholog (který složil atestaci, tedy specializační zkoušku) a Psycholog ve zdravotnictví (který se na složení atestace připravuje). Jako jediní mohou poskytovat dlouhodobou klinickou a psychoterapeutickou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.
Jak jsme si ukázali výše, psychoterapie může být poskytována buď ve zdravotnictví (ta je hrazená ze zdravotního pojištění a poskytují ji odborníci se statusem zdravotníka, tzn. psychiatři s psychoterapeutickým výcvikem, kliničtí psychologové, nebo psychologové ve zdravotnictví), nebo mimo oblast zdravotnictví (poskytovatel musí být absolventem psychoterapeutického výcviku, nemá status zdravotníka, terapie je hrazena nejčastěji přímou platbou). Existuje celá řada psychoterapeutických metod. Je přitom velmi důležité, aby terapeut, jehož si vyberete, měl patřičné vzdělání. Pokud není absolventem akreditovaného psychoterapeutického výcviku a není členem žádné z odborných organizací, nemůže vám poskytnout dostatečně kvalifikovanou péči.
Přístup k řešení duševních obtíží se velmi dynamicky mění a k jeho vylepšování přispívají také lidé se zkušeností s duševním onemocněním. Často působí jako peer konzultanti, kteří poskytují jedinečnou podporu dalším lidem s duševním onemocněním. Tato podpora je založena na hodnotách a principech, které člověka s duševními obtížemi plně respektují. Ze zahraniční literatury se ukazuje, že peerská podpora je efektivní intervencí a je přínosná jak člověku se zkušeností s duševním onemocněním, který ji dostává, tak peer konzultantovi, který tuto podporu poskytuje.
Sociální pracovník pomáhá lidem, kteří procházejí těžkými chvílemi, ať už kvůli psychickým problémům, nebo kvůli těžkostem v životě, které jejich psychiku ovlivňují. Sociální pracovníci působí například v krizových centrech, na linkách důvěry nebo v nemocnicích. Mezi jejich hlavní úkoly patří to, že vám v rámci rozhovoru poskytnou podporu a povzbuzení, vyslechnou vás a dokážou nasměrovat a propojit s další odbornou pomocí. Poskytují podporu v praktických věcech – radí, jak zajistit vše nutné k životu, jak získat případné dávky, udržet si nebo najít bydlení, práci nebo jiné služby, které člověk potřebuje. Úkolem sociálních pracovníků je také to, že bojují proti předsudkům a diskriminaci, která může lidi s duševními problémy potkat, a učí lidi, jak pečovat o své duševní zdraví. Šíří povědomí o tom, že hledat pomoc je v pořádku. Zkrátka jsou tu proto, aby lidé nebyli na své problémy sami a dostali pomoc, kterou potřebují, nejen po psychické, ale také po praktické stránce.